Poměr svatosti a opaku u papežů

   První papež sv. Petr v I Petr 15-16 píše: „Ale v celém svém chování buďte svatí, jako je svatý ten, který vás povolal. Stojí přece v Písmu: ´Buďte svatí, neboť já jsem svatý.´“ Zhodnotíme-li Čechy, Moravu a Slezko podle svatosti, jak to dopadne? Na pražském biskupském stolci najdeme jen jednoho svatého biskupa a to je sv. Vojtěch. Na Moravě najdeme jen sv. Metoděje. Jak dopadne  manželství a rodina? Z celého množství a staletí je zde sv. Ludmila, sv. Zdislava a sv. Hedvika a ani jeden muž, který se stal světcem v manželství. V řeholním životě je zde sv. Anežka jako žena a sv. Cyril a sv. Prokop jako muži. Jak dopadnou panovníci a politici? Najdou jen sv. Václava. Jak dopadnou kněží? Je zde sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Sarkander a sv. Klement Hoffbauer. 

   Jak dopadnou papeži?. Po sv. Petru následuje do roku 530 nepřetržitá řada 54 papežů, kteří byli prohlášeni za svaté. Papež Bonifác II. zvolený roku 530 je i není uváděn mezi světci. Tím se počet svatých papežů může lišit od počtu 79 světců. Počet se nám změní při započtení blahoslavených nebo prohlášení někoho z minulosti za svatého. Od sv. Hadiána III. s rokem smrti v roce 885 až po rok 1049 se sv. Lvem IX. nebyl žádný papež prohlášen za svatého. V období 891-903 to bylo takto: Formosus byl papežem 5 let. Jeho nástupce Bonifác VI. byl papežem 14 dnů. Štěpán VI. nechal hodit tělo svého předchůdce Formosa do Tibery a byl zavražděn lidem po roce svého papežství. Romanus byl otráven a byl papežem čtyři měsíce. Theodor II. byl papežem 20 dnů a nechal pohřbít tělo papeže Formosa. Jan IX. byl papežem dva roky a nechal zvláštním koncilem rehabilitovat papeže Formosa. Benedikt IV. byl papežem tři roky a Lev V. byl papežem tři měsíce a potom při povstání uvězněn a zavražděn...

   Je paradoxní, že po nástupu svatého papeže Lva IX. v roce 1054 vznikl rozkol mezi Západem a Východem. Delší období bez světců následuje po sv. Řehoři VII. od roku 1085 do roku 1294 se svatým Celestinem V., který jako druhý do té doby rezignoval na úřad papeže. Nejdelší období bez svatého papeže je od sv. Pia V. a roku jeho smrti 1572 do sv. Pia X., který nastoupil v roce 1903. 

   Blahoslavený Pius IX. prohlásil dogma o papežské neomylnosti v konstituci Pastor aeternus I.Vatikánského koncilu z roku 1870. Pastor aeternus pojednává o úřadu papeže a odvolává se také na prohlášení sněmu v Efesu v roce 431: „Nikdo zajisté nepochybuje, ba všem věkům známo bylo, že svatý a přeblažený Petr, Apoštolů kníže a hlava, sloup víry a katolické Církve základ, přijal od Pána našeho Ježíše Krista, Spasitele lidského pokolení a Vykupitele, klíče království a on že až dosud a vždycky ve svých nástupcích, biskupech svatého Stolce Římského, jím založeného a jeho krví posvěceného, žije, vládne a soudí.“ 

    Pouze dvěma papežům je přidáno k jménu „Veliký“. O Řehořovi Velikém píše Izidor Vondruška: „Řehoř vykonal tolik práce pro Církev a lidstvo, ačkoli byl tělesně sláb a skoro stále churav. Churavěl žaludkem a za posledních pět let svého života nemohl ani z lůžka povstat. Na lože upoutaný stařec řídil pevnou rukou celou Církev a při tom diktoval písařům svoje kázání a listy. Ve vetchém těle sídlil veliký duch.“ 

   Nejdelší dobu byl papežský stolec uprázdněn pro pronásledování křesťanů po smrti mučedníka papeže sv. Marcelina 25.10.304. Nástupce sv. Marcellus byl zvolen 27.5.308 a 16.5.309 zemřel jako mučedník. Dlouhá sedisvakance byla i od smrti Klementa IV. 29.11.1268 do volby Řehoře X. 27.3.1272. 

   První vzdoropapež Hipplyt je slaven jako svatý a mučedník z roku 235. J.N.D.Kelly v knize Papežové dvou tisíciletí uvádí i pochybnost o tom, zda Hippolyt byl vzdoropapež, čímž se pak mění počet 37 vzdoropapežů. Ve 12.století bylo  vzdoropapežství téměř módou a bylo jich 10. Benedikta IX. jako první papež rezignoval a byl znovuzvolen; měl proti sobě dva vzdoropapeže. Poslední vzdoropapež je Felix V. v roce 1449. Kniha Kellyho v dodatku obšírně vysvětluje fámu o papežce Janě roku 855: „Kritici papežství (např. Jan Hus na kostnickém koncilu v r. 1415) využívali tuto historku bez toho, aby jim někdo odporoval. Jeden nadšený spisovatel (Mario Equicola z Alvita u Caserte, zemřel 1525) dokonce tvrdil, že Prozřetelnost chtěla Johaniným zvolením naznačit, že ženy a muži jsou si rovni. Katoličtí kritici legendy se od poloviny 16. stol. ozývali stále častěji, ale až francouzský protestant David Blondel (1590-1655) ji vyvrátil v traktátech vydaných v Amsterdame v r.1647 a 1657.“ 

   Biblické „Ano, ano – ne, ne“ uplatnit odlišně u úřadu papeže a jeho výkonu umožňuje, aby se úcta k úřadu nechápala jako povinnost dělat ze špatného papeže světce a pro špatné papeže neodmítal papežský úřad. Svatý Petr nebyl hned a jen svatý, ale svatě svůj život ukončil mučednictvím a dalších 25 nástupců sv. Petra, přibližně desetina dosavadních papežů, bylo mučedníky. 

   O mučednictví se II. Vatikánský koncil v Lumen gentium čl. 42 vyjadřuje takto: „Ježíš, Boží Syn, nám projevil svou lásku, když za nás obětoval život; proto nikdo nemá větší lásku než ten, kdo dá svůj život za něho a za své bratry (srov. 1 Jan 3,16; Jan 15,13). K tomuto největšímu svědectví lásky přede všemi, zejména před pronásledovateli, byli povoláni někteří křesťané už v prvním století a vždy budou povoláváni. Mučednictvím se učedník připodobňuje svému Mistru, který dobrovolně přijal smrt pro spásu světa, a následuje ho v prolití krve, proto je Církev oceňuje jako vynikající dar a největší ověření lásky. Ačkoli je to dopřáno jen málokterým, přece všichni mají být připraveni vyznat Krista před lidmi a následovat ho cestou kříže v pronásledováních, která Církvi nikdy nechybějí.“ 

   Důležitá je prosba z litanií ke všem svatým: „My hříšníci Tě prosíme, abys nás vyslyšel a náměstka Apoštolského a veškerý stav církevní ve svatém náboženství zachoval.“ 

Požehnání nebo prokletí

    O požehnání čteme již na prvních stránkách bible: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte se a množte se a naplňte zemi“(Gn 1,27-28). Gn 2,3: „A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.“ Kniha Geneze, 3.kap. vysvětluje, jak přišlo na svět a k lidem prokletí skrze prokletého ďábla a poslušnost jeho nešeptávání. Trest prokletí dopadá na lidi pro jejich zlé skutky. Gn 4,11 píše o prokletí bratrovraha Kaina. Osobou požehnanou nejen pro sebe je Abrahám, Gn 12,2-3: „Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo tebe proklínají. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ Naplnění požehnání je podmíněno přijetím a plněním Boží vůle.                                              

   Evangelista sv. Lukáš, Lk 1,42, zaznamenal slova sv. Alžběty o Panně Marii a jejím Synu Ježíši Kristu: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod života tvého.“ Při vjezdu do Jeruzaléma je Ježíš vítán voláním: „Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně“(Mk 11,10). Tato a jiná slova o požehnání slyšíme ve mši svaté, která je největší zdroj Božího požehnání. Poslední, co Pán Ježíš koná na této zemi je žehnání, Lk 24,50-51: „Potom je vyvedl až k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi.“ Přijetí k  věčnému životu má slova: „Pojďte, požehnaní mého otce...(Mt 25,34) a odmítnutí do pekla má slova: „Pryč ode mne vy prokletí…“(Mt 25,41). Dříve nebo později se pozná přijetí Božího požehnání či jeho odmítnutí a prokletí. Platí slova našich předků: „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.“ „Bez Božího požehnání, marné lidské namáhání.“ Přát požehnaný rok, požehnané manželství a rodinu, požehnané vánoce a velikonoce atd. je zcela křesťanské.   

    Bůh dává své požehnání pouze tomu, kdo má nevinné a čisté srdce(žalm 24,4-5), má bázeň před Bohem (žalm 115,13), je zbožný(Sir 11,22), spravedlivý(Přísloví 10,7) a není mstivý a přeje dobré druhým lidem(I Petr 3,9). Chtít např. požehnat hasičský prapor a nechtít jako hasiči plnit podmínky požehnání osob je rozporuplné. S Božím požehnáním má lidská činnost smysl. V žalmu 67 se prosí: „Bože, buď milostiv a žehnej nám.“ Bůh nám chce žehnat skrze kněze, více skrze biskupa a nejvíce skrze papeže. Boží požehnání máme přát i lidem, co pro nás chtějí opak, Lk 6,28: „žehnejte těm, kdo vás proklínají.“ Kniha Numeri má tři kapitoly 22-24 se žádostí o proklínání. Bileám se ptá v Nm 23,8: „Jak mám proklínat, když Hospodin neproklíná?“ Pohanskému králi Balákovi Bileám vysvětluje proč jeho žádost o prokletí nemůže uspět v Nm 23,19-20: „Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví a nedodrží? Hle dostal jsem úkol žehnat. On dal požehnání a já to nezvrátím.“ 

   Přísloví 26,2 učí, kdy je prokletí neúčinné: „Bezdůvodná kletba nezasáhne.“ Noe proklel svého syna Kenaana, který jej zneuctil(Gn 9,22-25) a Jakub své syny pro vraždění(Gn 49,6). Sirachovec má v 3,16: „Kdo hněvá svou matku, bude proklet od Hospodina.“ Kdo hněvá matku Církev svými bludy je za ně proklet. I.Vatikánský koncil v konstituce Dei Filius učí: „Kdo by se neostýchal tvrdit, že kromě hmoty nic není: buď proklet.“ O bludařích apoštol Pavel napsal v listu Galaťanům 1,9: „Co jsem řekl, opakuji ještě jednou: Hlásá-li vám kdo evangelium odchylné od toho, které jste přijali, buď proklet!“ List svatého Pavla, kde je Velepíseň na lásku končí v I Kor 16,22: „Kdo nemiluje Pán, buď proklet. Maran atha!“ List Židům, ve svém závěru, 12,16-17, píše podle Starého zákona o Ezauvi, který nestál o požehnání: „Ať se nikdo nedopouští smyslnosti, ani nesmýšlí světsky jako Ezau: za trochu jídla prodal prvorozenecká práva. Víte dobře, jak rád by potom dostal požehnání, ale byl odmítnut; na věci už nemohl nic změnit, ačkoli se o to s pláčem pokoušel.“ 

   Požehnání a prokletí vysvětluje Deuteronomium 11,26-29: „Hleď, dnes vám předkládám požehnání i prokletí: požehnání, když budete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám dnes přikazuji a prokletí, když nebudete poslouchat…budeš dávat požehnání na hoře Gerazímu a prokletí na hoře Ébalu.“ Začátek 28.kapitoly Deutoronomia píše jak při požehnání všechno prosperuje a jak skrze prokletí se všechno bortí: na zdraví, na majetku, v manželství a rodině i celém státu. Krajní podobu prokletí má Dt 28,34: „Zešílíš z podívané, na kterou se budeš muset dívat.“ K nezdaru je odsouzena střední cesta: „Prokletý bych být nechtěl, ale o požehnání moc nestojím.“ Prokletí, ďábel, hřích a peklo patří k sobě tak jako požehnání, Bůh, svatost a nebe. Míra prokletí závisí od závažnosti provinění a za hříchy do nebe volající jako praktikování homosexuality je prokletí největší. 

   Gabriel Amorth, exorcista papežského města Řím, v knize Exorcista vypráví má kapitolu o prokletí: „Už jsme se zmínili o prokletí jako jedné z příčin nevědomého napadení člověka.“ Na prvním místě uvádí černou magii. Dále píše: „Nejčastější a nejtěžší případy, které jsem měl, se týkaly rodičů nebo dědečků proklínajících syny nebo vnuky.“ Na jiném místě: „Rituál ve směrnici č. 20 vybízí exorcistu, aby se zeptal na příčinu přítomnosti démona v těle a zda to závisí na prokletí.“ Josef Miklík v knize Satan na svaté hoře z roku 1932 píše, jak posedlost vznikla z prokletí vlastním otcem u osoby biřmované a co přijímala svátosti. Posedlost vznikla skrze jablko darované rybářem a také se zbláznil a oběsil učitel, který od stejného rybáře koupil rybu. Kniha má nihil obstat A. Stříž, Imprimatur A. Podlaha. 

    Dobrovolně přijatým utrpením na kříži mění Boží Syn kletbu pro lidstvo v možnost být osobně požehnán. Požehnání děje obvykle ve znamení kříže Kristova. Benedictione perpetua benedicat nos Pater aeternus. Amen. 

Hermeneutika kontinuity a tancování

Catolicismo   May - June 1969

    Benedikt XVI. mluví často o hermeneutice kontinuity neboli výkladu stále trvajícím a věrném tradici. V roce kněží 12.3. 2010 k účastníkům Mezinárodního teologického kongresu řekl: „Stejně naléhavě jako je hermeneutika kontinuity zapotřebí k adekvátnímu porozumění textům II. vatikánského koncilu, je analogicky nutně zapotřebí také hermeneutiky kněžské kontinuity, která počínaje Ježíšem z Nazareta, Pánem a Kristem, prochází dvěma tisíci let dějin velikosti a svatosti, kultury a zbožnosti, jimiž se kněžství do světa zapsalo a dosahuje až do naší doby."

   Hermeneutiku tance patron kněží sv. Jan Vianney zanechal skrze svá kázání: „Jednoho dne jsem stál před velkým ohněm. Vzal jsem plnou hrst slámy a hodil jsem ji do ohně s příkazem, aby nehořela. Lidé, kteří stáli kolem, se mi smáli a špičkovali: To si můžete pěkně říkat, ale nikdo nezabrání tomu, že sláma přece jen shoří. A co jsem měl těm lidem na to odpovědět? A vy, dobré matky, co si o tom myslíte? Poznáváte se v té věci, nebo ne? Ještě se vám nestalo, že jste řekly dceři: „Pro mě za mě, jdi si tancovat, ale dej na sebe pozor.“ Ďábel objímá taneční lokály jako zeď zahradu.Tanec je provaz, kterým satan stáhne nejvíce duší do pekla. Kdo jde tančit, nechává svého anděla strážného za dveřmi, a uvnitř ho nahradí ďábel, takže v tančírně je za chvíli tolik ďáblů jako tanečníků a tanečnic.“ 

„Také bály a tance jsou z tohoto pohledu(ctnosti čistoty) velice nebezpečné. Nejméně tři čtvrtiny mladých lidí se z tohoto důvodu dostanou do spárů nečistého ducha. Nemusím vám to dokazovat, protože už z vlastní zkušenosti víte, kolik špatných myšlenek, kolik nevhodných tužeb a nemorálních poklesků způsobují tance. Moc se nedivím, že osm francouzských synod zakázalo svévolné zábavy pod těžkými tresty.“ 

 „Rozhřešení ke třeba odmítnout těm, kdo se nacházejí ve velmi blízké příležitosti ke hříchu, a přesto se jí nechtějí vyhnout. Nejbližší příležitosti ke hříchu nazýváme ta místa, osoby a okolnosti, v nichž obyčejně upadáme. Jsou to například divadelní scény, bály, tance, špatné knížky, nevhodná přátelství, neslušné písničky a obrazy, vyzývavé oblékání, vztahy s osobami opačného pohlaví, které už dříve byly příčinou poklesku. Není také možné rozhřešit kupce, kteří podvádějí a křivdí kvůli výhodnému prodeji; hospodské, kteří prodávají alkohol notorikům; těm, kteří provádějí své vlastní akce v době pobožnosti nebo pozdě v noci. Kněz zde může udělit rozhřešení jenom v tom případě, že kajícník přislíbí opustit příležitost ke hříchu. Bez tohoto slibu by rozhřešení bylo svatokrádeží.“ 

 „Není možné rozhřešit svůdce, kteří slovem, radou nebo příkladem svádějí jiné ke zlému. Mezi tyto se počítají zvrácení křesťané, kteří se vysmívají Slovu Božímu a těm, kteří je hlásají. Podobně je potřeba postupovat u těch, kteří si tropí posměšky z náboženství, ze zbožnosti a ze svatých promluv, kteří rozhlašují nové zásady proti víře a zvykům, ti, u kterých se doma odbývají zábavy, pohoršlivé tance nebo hazardní hry, ti, kteří u sebe přechovávají neslušné obrazy nebo špatné knížky. Zrovna tak patří postupovat vůči osobám, které svým oblečením, pohledy i nevhodným chováním provokují jiné k nečistým myšlenkám a touhám. Zpovědník, podle nauky sv. Karla, musí takovým lidem odmítnout rozhřešení, protože Písmo svaté říká: „Běda tomu člověku, skrze kterého přichází pohoršení“ (Mt 18,7).“ 

    Sv. František Saleský, po němž patron mládeže sv. Jan Bosko nazval svoji kongregaci, napsal: „Tance a plesy jsou svou povahou nelišné, ale tak, jak se obvykle provozují, značně tíhnou a spějí ke zlému, a proto jsou plny nebezpečí a ohrožení. Konají se v noci, a v temnotě a šeru se do počínání, jež už je samo o sobě vůči zlu velice křehké, snadno přimísí všelijaké skutky temnosti a nemravnosti. Lidé jsou dlouho vzhůru, a druhý den potom propasou ranní vstávání, a tím i možnost účastnit se bohoslužby. Jedním slovem: vždycky je nemoudré vyměňovat den za noc, světlo za tmu, dobré skutky za pošetilosti. Na plese se všichni předhánějí v předvádění zbytečných marností. V tomto prostředí, při tanci, se špatné náklonnosti uplatní natolik, že nebezpečné a trestuhodné lásky jen kvetou. O tančení ti povím, Filoteo, totéž co uvádějí lékaři o tykvích a houbách: ani ty nejlepší nestojí za nic, říkají, a já ti říkám, že ani ty nejlepší tance nestojí za mnoho.“ 

    V Doplňku Summy teologické 64,10 sv. Tomáše Akvinského čteme nepřímo o tanci: „Při sňatcích bývají projevy navázané veselosti. A proto se zakázalo slavit sňatky v oněch dobách, v nichž se mají lidé hlavně povznášet k duchovním věcem. To pak je od adventu až do Zjevení, pro příjímání, jež podle starých kánonů se koná na vánoce; a od Devítníku až do Oktávy velikonoční, pro velikonoční příjímání; a od tří dnů před Nanebevstoupením až do Oktávy Letnic, pro přípravu na vykonání přijímání v tomto čase.“            

    Cyrilometodějský kancionál z roku 1955 uvádí mezi církevními přikázáními zákaz tance v adventu a postu. Nikoli kontinuita, ale opak je, když se po zrušení tohoto zákazu následně organizovaní tance pod hlavičkou farností a podobně. Marně bychom se snažili v evropském prostředí najít kontinuitu u tance liturgického. Ten, kdo požaduje kontinuitu je bohužel kárán zastánci diskontinuity jako ten, kdo nechápe znamení doby. Znamení doby přece je, že lidé se chtějí jen bavit a to i kdyby se jejich situace podobala potápějícímu se Titaniku. 

    Co chybí je kontinuita pokání na starokřesťany, kteří za strojení a chození na bály v době postní měli nařízeno dělat 3 roků pokání a pokud se mladík nebo děvče oddávali nebezpečným tancům, bylo jim nařízeno dělat pokání po tři léta a při zopakování tohoto přestupku jim bylo pohroženo klatbou.

Rozdíly ve svátcích svatých

    Světský kalendář má řadu svátků v jiný den než pokoncilní liturgie(NOM). Např. 7.března má světský kalendář svátek sv. Tomáše tak, jak byl v kalendáři tradiční liturgie a podle NOM je 31.ledna. Světský kalendář tak nenásleduje NOM se změnou svátků, ale drží se tradičního kalendáře. Vzniká dilema, zda osobně zůstat u tradičního nebo NOM slavení. NOM začíná 1.lednem a nikoli adventem. Pro srovnání se podívejme na svátky svatých, které v NOM mají jiné datum než v tradiční liturgii. Jsou uváděny i svátky, které NOM nemá. Je uváděn den úmrtí světce, nebeské narozeniny, které teologicky jsou dnem nejobvyklejšího slavení. Svátky tradiční jsou uváděny podle misálku M.Schallera. 

    Alfredo kardinál Ottaviani a Antonio kardinál Bacci v Stručném kritickém rozboru Nového mešního řádu z 5.6.1969 okamžitě po návrhu nového misálu napsali papeži řadu výhrad a také: „V Communicantes je vynechána vzpomínka na papeže a svaté mučedníky, na nichž se zakládá římská církev a kteří byli bezpochyby zprostředkovateli apoštolské tradice, kterou zdokonalili v tom, co se později, za sv. Řehoře Velikého, stalo římskou mší.“ 

Misálek Schaller                                      NOM                                Den smrti 

2.prosince sv. Bibiána(+ 363) 1.zrušeno 

4.12. sv. Petra Chrysologa                 30.července                            31.7.

5.12. sv. Sáby (+ 532)           2.zrušeno

16.12 sv. Eusebia                                2.srpna                                    1.8.

21.12 sv. Tomáš, apoštol                     3.července                                -

14.ledna sv. Hilarius                           13.leden                                     -

15.1. sv. Pavel, poustevník(+ 341)  3.zrušeno 

16.1. sv. Marcel, p. a m.(+ 309)      4.zrušeno

18.1. Nastolení sv. Petra v Římě      změněno na P.Marii, Matku jednoty křesťanů

19.1.sv. Maria, Marta, Audifax, Abach (+ okolo 270) 5.zrušeno

22.1.sv. Anastasia(+ 628)               6.zrušeno

23.1.sv. Rajmunda z P.                        7.ledna                                      6.l.

24.1.sv. Timothea                              26.1. s Titem 

26.1.sv. Polykarp                              23.února                                   23.2.

27.1.sv. Jan Zlatoústý                        13.září                                      14.9.

28.1.sv. Petra Nolaska(+ 1256)   7.zrušeno 

28.1.sv. Anežka m., podruhé        8.zrušeno 

29.1.sv. František Saleský                   24.ledna                                  28.12.

30.1.sv. Martina (+226)               9.zrušeno 

1.února: sv. Ignáce z Antiochie            17.října                                      -

4.2.sv. Ondřeje Korsiniho(+ 1373) 10.zrušeno 

6.2.sv. Tita 26.1.                                s Timoteem 

7.2.sv. Romualda                               19.června                                  19.6.

8.2.sv. Jan z Mathy(+ 1213)       11.zrušeno

 9.2.sv. Cyril Alexandrijský                27.června                                   27.6.

12.2. Sedmi zakladatelů řádu servitů 17.února 

14.2.sv.Valentina(+ 269)             12.zrušeno

15.2.sv. Faustina a Jovity(+ 120)13.zrušeno 

18.2.sv. Simeona(+ 107)            14.zrušeno 

23.2.sv. Petr Damiána                      21.února                                       -

24.2.sv. Matěje                               14.května                                      -

 27.2.sv.Gabriela, vyznavače(+1862) 15.zrušeno 

2.března blahosl.Anežky České   13.listopadu                                        2.3.

4.-5.3 Přenesení ostatků sv. Václava 16.zrušeno 

6.3.sv. Perpetuy a Felicity               7.března                                          7.3.

7.3.sv. Tomáš Akvinský                28.leden                                            7.3.

10.3.sv. Čtyřiceti Mučedníků(+320) 17.zrušeno 

11.3.sv. Jan Ogilvie                          10.března                                      10.3.

12.3.sv. Řehoře I., papeže                 3.září                                           12.3.

16.3.sv.Longina                         18.zrušeno

17.3. sv. Patricia(+ 461)            19.zrušeno 

17.3.blah.Jana Sarkandra            6.května                                             17.3.

21.3. sv. Benedikta, opata         11.července                                          21.3.

24.3.archanděla Gabriela        společně 29.9 s Michaelem a Rafaelem

27.3.sv. Jana Damašského          4.prosince                                             -

28.3.sv. Jan Kapistránský         23.říjen                                                23.10.

Pátek po Smrtné neděli Sedmibolestná P.Maria 20.zrušeno 

11.dubna sv. Lva I., papeže      10.listopadu                                         10.11.

13.4. sv.Hermenegilda(+ 584) 21.zrušeno 

14.4.sv.Justina (+ 166)           22.zrušeno 

17.4.sv. Aniceta, p. a m.(+165) 23.zrušeno 

22.4.sv. Sotera(+ 174) a Kaja(+ 296), papežů    24.zrušeno 

26.4.sv. Kleta(+ 91) a Marcelina(+304), papežů 25.zrušeno 

27.4.sv. Petra Kanisia                21.prosince                                        21.12.

28.4.sv.Pavla od Kříže              19.října                                               18.10.

29.4.sv. Petra, mučedníka(+ 1252) 26.zrušeno 

30.4.sv. Kateřiny Sienské           29.dubna                                            29.4.

1.května sv. Filipa a Jakuba          3.května                                             -

2.5. sv. Zikmunda                       30.dubna                                              -

3.5. Nalezení sv. Kříže        27 .zrušeno 

4.5. sv. Moniky                           27.srpna                                              - 

5.5.sv. Pia V., papeže                  30.dubna                                             1.5.

6.5.sv. Jana, ap. před Lat. branou 28.zrušeno 

7.5.sv. Stanislava, mučedníka       11.dubna                                            11.4.

8.5.Zjevení sv. Michaela arch. 29.zrušeno 

9.5.sv. Řehoře Naz.                   se sv. Basilem 2.ledna                           25.1.

10.května sv. Antonína, biskup(+ 1459) 30.zrušeno 

12.5.sv. Domitily                    31.zrušeno 

13.5.sv. Roberta Bellarmina        17.září                                                 17.9.

14.5.sv. Bonifáce(+ 306)       32.zrušeno 

15.5.sv. Jan Křtitele de la Salle     7.dubna                                               7.4.

7.5.sv. Paškala Baylona(+1592) 33.zrušeno 

18.5.sv. Venancia(+ 250)      34.zrušeno 

19.5.sv. Celestina(+ 1296)    35.zrušeno 

27.5.sv. Bedy Ctihodného           25.května                                            26.5.

28.5.sv. Augustina, (+ 604)         27.května                                            26.5.

29.5.sv. Magdalény de Pazzis      25.května                                            25.5.

30.5.sv. Felixe, p. a m.(+274) 36.zrušeno 

31.5.sv. Anděly Merici                27.leden                                              27.1.

4.června sv. Františka Caracciolo(+ 1608) 37.zrušeno 

9.6. sv. Prima a Feliciana(+ 303) 38.zrušeno 

10.6.sv. Markéty, královny          16.listopadu                                        16.11.

12.6. Jana z Fakunda(+ 1479) 39.zrušeno 

14.6. sv. Basila, biskupa         se sv. Řehořem Naz. 2.ledna                      1.1.

15.6.sv. Víta, Modesta a Krescencie     pouze sv. Vít 

18.6.sv. Efréma                            9.června                                               - 

19.6.sv. Juliány z Falkonerie(+ 1341) 40.zrušeno

 20.6. sv. Silveria, p. a m.(+ 540) 41.zrušeno 

25.6.sv. Vilém, opat(+ 1142) 42.zrušeno

26.6.sv. Jana a Pavla(+ 362) 43.zrušeno 

30.6.Vzpomínka na sv. ap.Pavla 44.zrušeno 

1.července Nejdrahocennější Krve Páně 45.zrušeno 

2.7. Navštívení Panny Marie                 31.května 

3.7. sv. Lva II., papeže(+683) 46.zrušeno 

5.7. sv. Antonína M.Zaccaria(+ 1539) 47.zrušeno

 6.7. oktáv apoštolů Petra a Pavla(a jiné) 48.zrušeno 

7.7.sv. Vavřince z Brindisi                      21.července                                      22.7.

8.7.sv. Alžběty, královny(+ 1336)    49.zrušeno 

10.7.sv. Sedmi bratří, mučedníků(+ 162)50. zrušeno sv. Rufiny a Sekundy (+ 273) 51.zrušeno

11.7.sv. Pia I., p. a m.(+155)          52.zrušeno 

12.7.sv. Jana Gualberta, opata(+1073) 53.zrušeno

13.7..sv. Anakleta, papeže(+91)     54.zrušeno 

14.7.sv. Bonaventury                         15.července                                        15.7.

15.7. sv. Jindřicha                              13.července                                        13.7.

17.7.sv. Alexia(+ 417)                    55.zrušeno 

18.7.sv.Kamila de Lellis                     14.července                                         14.7.

19.7 sv. Vincence z Pauly                   27.září                                                  27.9.

20.7. sv. Jeronýma Emiliana                8.února                                                  8.2.

21.7.sv. Praxedy(+ 2.stol)              56.zrušeno

23.7.sv. Apolináře(+ 75)                57.zrušeno 

26.7.sv. Anny                              sv. Jáchyma a Anny společně 26.7.                 - 

27.7.sv. Panteleona(+ 305)           58.zrušeno 

28.7.sv. Nazaria a Celsa(+ 68), sv. Viktora, p. a m.,(+ 198) sv. Inocence I., p. (+ 417) 59.zrušeno 

30.7. sv. Abdona a Sennena(+ 250) 60.zrušeno 

1.srpna sv. Petra u Okovů            61.zrušeno 

2.8. sv. Alfonsa M. z Liguori               1.srpna                                                       1.8.

3.8. Nalezení ostatků sv. Štěpána 62.zrušeno 

4.8. sv. Dominika                               8.srpna                                                        6.8.

8.8.sv. Cyriaka, Larga a Smaragda(+ 399) 63. zrušeno 

9.8.sv. Jana M.Vianneye                    4.srpna                                                        4.8.

11.8. sv. Tiburcia a Zuzany(+ 304) 64.zrušeno 

12.8 sv. Kláry                                   11.srpna                                                      11.8.

13.8.sv. Hippolyta(+ 258) a Kassiana(+ 304) sv. Ponciána a Hippolyta 

16.8.sv. Jáchym                                     26.7 se sv. Annou 

17.8.sv. Hyacint                                     17.7 se bl.Česlavem Česlava 15.7. a H.15.8 

18.8.sv. Agapit(+ 275)                  65.zrušeno 

18.8.sv. Jan Eudese                           19.srpna                                                   19.8. 

21.8.sv. Jany Fr.Chantal                    12.prosince                                               13.12 

22.8.Neposkvrněné Srdce P.Marie sobota po 2.neděli po seslání Ducha Sv. 

23.8.sv.Filip Benický (+ 1285)     66.zrušeno 

26.8.sv.Zefyrin, p. a m.(+ 217)    67.zrušeno 

27.8.sv. Josef Kalasanský                   25.srpna                                                   25.8. 

30.8.sv. Růženy od Matky Boží           23.srpna                                                   24.8

31.8. sv. Raymunda Nonnata(+ 1240) 68.zrušeno 

2.září sv. Štěpána, krále                      16.srpna                                                   15.8.

5.9. sv. Vavřince Justiniani(+ 1455) 69.zrušeno 

9.9. sv. Gorgonia(+ 303)                70.zrušeno 

10.9. sv. Mikuláše z Tolentina(+ 1306) 71.zrušeno

1.9. sv. Profa a Hyacinta(+250)      72.zrušeno 

12.9.Jména Panny Marie                73.zrušeno 

17.9.svátek jizev sv. Františka        74.zrušeno 

18.9.sv. Josefa z Kupertina(+ 1663) 75.zrušeno 

20.9.sv. Eustachia a druhů(+ 117)  76.zrušeno 

22.9.sv. Tomáše z Villanovy(+ 1555)77.zrušeno 

23.9.sv.Lina p. a m.(+ 79)            78. zrušeno 

24.9.Blah.Pany Marie de Mercede 79.zrušeno 

26.9. sv. Cypriana a Justiny(+ 304) 80.zrušeno 

27.9.sv. Kosmy a Damiána                  26.září                                                         - 

29.9.svátek sv. Michala Archanděla    společně s Gabrielem a Rafaelem 

1.října sv. Remigia(+ 535)               81.zrušeno 

3.10.sv. Terezie Ježíškovy                    1.října                                                   30.9.

5.10.sv. Placida a druhů(+ 541)      82.zrušeno 

8.10.sv. Brigity                                   23.července                                            23.7.

10.10.sv. Františka Borgiáše(+ 1572) 83.zrušeno 

11.10.Mateřství Panny Marie         84.zrušeno 

13.10. sv. Eduarda(+ 1066)           85.zrušeno 

17.10.sv. Markéty Marie Alacoque 16.října                                                      17.10. 

17.10 19.10.sv.Petra z Alkantary(+ 1562)86.zrušeno 

20.10.sv. Jana Kancia(+ 1473)        23.prosinec                                               24.12 

21.10.sv. Hilariona(+ 372)            87.zrušeno

21.10.sv. Voršily a družek(+ 453) 88.zrušeno

22.10.sv.Kordula(+ 453)              89.zrušeno

24.10.sv. Rafaela                              společně 29.9.

25.10.sv. Chrysantha a Darie(+ 283) 90.zrušeno 

26.10.sv. Evarista p. a m.(+ 105) 91.zrušeno 

5.11. sv.ostatků chrámů diecézí    92.zrušeno 

8.11.oktáv Všech Svatých oktáv zrušen a podobně u řady dalších svátků 

10.11.sv. Ondřeje Avellina(+ 1608) 93.zrušeno 

12.11.sv. Martina I., p. a m.(+ 688) 94.zrušeno 

12.11.sv.Kristina, Benedikta, Matouše, Jana a Izáka 25.srpna                               -

13.11.sv.Didaka(+ 1463)              95.zrušeno 

14.11.sv. Josafata                           12.listopadu                                               12.11 

17.11.sv. Řehoře Divotvůrce(+ 270) 96.zrušeno 

19.11.sv.Alžběty                             17.listopadu                                               17.11 

20.11.sv. Felixe z Valois(+ 1212)  97.zrušeno 

24.11.sv. Jana od Kříže                  14.prosince                                                14.12 

25.11.sv. Kateřiny (+ 305)           98.zrušeno 

26.11.sv. Silvestra, opata´(+ 1267) 99.zrušeno 

    Změna je u svátku Krista Krále z poslední říjnové neděle na poslední neděli církevního roku. Změna je i v názvech nedělí, které nejvíce jsou v NOM „v mezidobí“ místo tradičně „po Duchu Svatém“. 

   Tyto změny ke škodě věci nastali pod vedením arcibiskupa Bugniniho, člena zednářské lóže(uvádí např. Piet van der Poeg v díle Nová nebo stará mše?). Proti zednářství napsali papežové od Klementa XII. od roku 1738 řadu dokumentů, v nichž odhalují snahu zednářů zákeřně škodit. Svatí, jejichž svátky byly v NOM zrušeny, orodujte za nás!